Ugo Biggeri je od roku 2010 prezidentem italské Banca Etica, s institucí je však spojen již od jejích počátků. Tato banka je první etickou bankou v Itálii, získání bankovní licence v roce 1998 bylo výsledkem dlouholeté spolupráce a kampaně desítek organizací třetího sektoru. Banka Etica má strukturu blízkou družstvu: všichni akcionáři mají jeden hlas nezávisle na tom, kolik vlastní akcií. Nabízí běžné bankovní služby a podobně jako Charity Bank poskytuje úvěry sociálním podnikům, družstvům a neziskovým organizacím. Ugo Biggeri je zároveň ředitelem investiční společnosti Etica sgr, založené roku 2000, která rozvíjí a propaguje společensky odpovědné investování. Vystudoval fyziku, kterou také vyučoval na univerzitě

Malcolm Hayday v roce 2002 spoluzakládal a následujících 10 let vedl úspěšnou britskou etickou banku Charity Bank. Jedná se o první britskou autorizovanou bankou, která má oficiální statut neziskové organizace, tzv. charity status.  Charity bank poskytuje úvěry sociálním podnikům, komunitním a neziskovým organizacím a umožňuje lidem investovat své peníze v souladu se svými hodnotami. U neziskových organizací se často jedná o překlenovací úvěry či o půjčky na nákup vlastních kanceláří. Macolm Hayday se však na poli etického investování pohybuje již delší dobu, působil na vedoucích funkcích v několika nadacích a střechových organizacích etického finančnictví (jako Charities Aid Foundation, International Association of Investors in

Jaromír Hošek je zakládajícím členem 1. úvěrního družstva Chotěboř, jedné z prvních družstevních záložen v novodobé historii ČR. Od roku 1996 pracuje v družstevní záložně Creditas na vedoucích funkcích a jako člen volených orgánů. O sociální podnikání a etické bankovnictví se zajímá jako o jednu z možností vývoje, ozdravení finančního sektoru a poskytnutí klientům možnosti volby hlubšího charakteru tj. nejen nespočet variant produktů.  Na konferenci bude přínosem jeho dobrá znalost místního ekonomického a legislativního prostředí ve vztahu k finančnímu sektoru. Aktivně se podílí na činnosti ekologických nevládních organizací. Družstevní záložny Presentation

Hans-Florian Hoyer na konferenci představí historii a principy fungování německé banky GLS Bank (Gemeinschaftsbank für Leihen und Schenken). Tato sociální a ekologická banka byla založena již v roce 1975 jako první svého druhu v Německu. Dnes podporuje na 20 000 projektů a podnikatelských záměrů z oblasti nezávislého vzdělávání, ekologického zemědělství, komunitních projektů či obecně ekologicky a sociálně udržitelného podnikání. Hans-Florian Hoyer vystudoval architekturu ve Stuttgartu, s GLS je spojen již od roku 1986, kde za tu dobu zastával řadu funkcí – od místa programátora a správce bankovních softwarů, přes pozici bankéře či od roku 2003 mluvčího zaměstnanců.

Naďa Johanisová je odborná asistentka na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU v Brně, kde přednáší ekologickou ekonomii. Dlouhodobě se zajímá o skryté předpoklady mainstreamové ekonomie a o pozitivní ekonomické alternativy, včetně sociálního podnikání, družstevnictví, komunitních měn a družstevního, etického a bezúročného bankovnictví. Je členkou Trastu pro ekonomiku a společnost a spolupracuje s časopisem Sedmá generace. Do češtiny přeložila Malé je milé E. F. Schumachera (2000) a Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952 L. Feierabenda (2007). Je autorkou knihy Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem (2008), letos jí vychází nová kniha Ekonomičtí disidenti: Kapitoly z historie alternativního ekonomického

Oscar Kjellberg je bývalým dlouholetým ředitelem švédské bezúročné družstevní banky JAK, která má dnes 38 000 členů.  Členové banky si v ní ukládají peníze, aniž by dostávali úrok, a pokud si vezmou úvěr, platí jen administrativní poplatek, který pokrývá náklady fungování banky. V současné době je na volné noze, přednáší, vyučuje, píše a v praxi rozvíjí alternativní metody komunitního financování, kdy členové komunity sami financují přírodě příznivé projekty, které jim pak dlouhodobě slouží. Tyto komunitní projekty například umožňují, aby lidé namísto do banky investovali do biozemědělského projektu ve svém regionu.  Většinou pak nedostávají fixní úrok resp. dividendu, ale podíl na zisku,