Současný finanční systém je překážkou v rozvoji k udržitelné společnosti, je řízen krátkodobými vyhlídkami a stále opomíjí asi 2,5 miliardy světové populace. To je jedním z nálezů pracovního dokumentu Values based banking: Bringing the voice of the citizen into finance¹ sepsaného „Vídeňskou skupinou“² pro UNEP Inquiry: Design of a Sustainable Financial System, dvouleté studie pod hlavičkou Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) s cílem zjistit, jakým způsobem by bylo možné nastavit finanční systém, aby lépe sloužil udržitelnému rozvoji.

Pokud chceme věřit, že je změna k udržitelnějšímu životnímu stylu možná, musíme si uvědomit, že současný systém je rozbitý a lze ho jen těžko opravit. Je čas na zcela nový pohled, nové paradigma: nespoléhat na zisk jako jediné měřítko uspěchu, ale pevně ho propojit se společenským prospěchem, být schopni obě složky měřit, postavit občany do středu finančního systému a jasně pojmenovat hodnoty, na kterých bude celý systém stát. Věříme, že udržitelnost, transparentnost, diverzita a inkluzivita jsou ty správné základy, na kterých bychom měli stavět.

Etické bankovnictví založené na těchto jasně definovaných hodnotách může hrát významnou roli v rozvoji ekonomiky schopné vnímat a reflekotvat své společenské, environmentální a kulturní dopady; nejen finanční prospěch. Etické bankovnictví má potenciál stát se vlivným a otevřeným komunikačním kanálem, který nejen pomůže vyslyšet hlasy občanů, ale také lidem pomůže jednat aktivněji a dělat informovaná rozhodnutí, jak o svých finančních potřebách, tak při výběru poskytovatelů finančních služeb. Ti stále nabízí produkty a služby, které správně nereflektují potřeby zákazníků, a přes to je to v tomto vztahu právě poskytovatel, kdo hodnotí, zda jsou zákazníci hodni jeho služeb. Měli by to však být občané, kdo bude zvažovat, zda je jejich banka hodna uložení jejich peněz; nejen z pohledu bezpečnosti a výnosu, ale i podle toho, jak a na co budou uložené peníze použity.

Etické banky ukazují, že zahrnutí hodnot, jako jsou udržitelnost, transparentnost, diverzita a inkluzivita, do bankovnictví je možné a že obchodní modely postavené na těchto hodnotách jsou nejen životaschopné, ale i finančně stabilnější.³ Přesto mnoho lidí zůstává přesvědčeno, že tento model může fungovat pouze na poměrně malé části trhu a nemůže sloužit širším potřebám jednotlivců a podniků. Tento argument selhává při pohledu na současný finanční systém, který stejně tak není schopný sloužit všem a stále vylučuje znatelné množství světové populace.

Banky si musí najít novou cestu. Musí obrátit svou pozornost k inovaci finančních služeb, aby byly přístupné co nejširšímu spektru zákazníků. Musí nalézt společensky a environmentálně zodpovědná řešení, která již nyní představují atraktivní investiční příležitosti pro soukromý kapitál. Je až zarážející, že pouze 3% transakcí finančního sektoru se týká půjček firmám a jednotlivcům, zabývajících se produkcí výrobků a služeb. Tento stav poukazuje na nepřijatelnou disbalanci mezi ekonomikou reálnou a finanční, která byla v nedávné době umocněna monetárními politikami kvantitativního uvolňování.

„Vídeňská skupina“ si uvědomuje, že přechod k udržitelnému hospodářství nebude jednoduchý a že bude třeba překonat odpor těch, kteří na něm budou nejvíce tratit. Přesto je zcela zásadní udělat krok kupředu. „Vídeňská skupina“ volá po finančním systému, který by byl spravován pro obecné blaho, ne pro soukromý zisk. Navrhujeme, aby občanská společnost hrála hlavní roli v řízení takového systému, a jsme si vědomi potenciálu etických finančních institucí při formování dlouhodobých vztahů a strategií.

Dnešní finanční systém je příliš komplexní a exkluzivní. Je třeba, aby se do budoucna více zaměřil na reálnou ekonomiku s ohledem na udržitelnost, transparentnost, diverzitu a inkluzivitu a nadále už neupřednostňoval amorální pojetí finančního světa.

¹ V doslovném překladu jde o „hodnotově založené bankovnictví“. V tomto článku však používáme spojení „etické bankovnictví“, které se v češtině používá častěji.

² „Vídeňská skupina“ je neformální označení spolku občanů z prostředí etického bankovnictví, kteří se setkali v roce 2014 na letní škole, již pořádal Institute for Social Banking. Skupina byla označena jako „Vídeňská“, protože jedno z formativních setkání se událo právě v hlavním městě Rakouska, žádné jiné spojení nebylo zamýšlené.

³ V České republice neoperuje banka, která by mohla být označena za etickou, ani o toto označení žádná neusiluje. Zřejmě je tomu tak díky ve světovém srovnání zdravému bankovnímu sektoru a prozatimní nízké poptávce po etických finančních službách.

Autor: Radek Halamka